Oňuk krkonošský
(Ceratopalmatus marsupialis corconticus, dříve Pavidus corcontis Dix)
Vy neznáte oňuka?
Je extrémně plachý a úspěšně se skrývá. Vzácné zmínky o tom, že byl pozorován, nebývají brány vážně. Oňuk totiž bývá registrován pouze v pokročilých nočních hodinách jedinci, kteří se vracejí z restauračních zařízení, horských bud a barů a jejich svědectví bývá odmítáno poukazováním na jejich málo střízlivý stav v době vizuálního záchytu oňuka. Oňuk se tak ocitá po boku nezpochybnitelných tvorů, jakými jsou Yetti (Sasquatch, Bigfoot), Lochneska nebo Olgoj Chorchoj: všichni vědí, že existují, ale nikdo je nikdy neviděl (svědectví jsou zpochybňována, nevěří se jim).
Původní článek z časopisu Krkonoše
První zmínka dle znalce krkonošské přírody a pracovníka lesní správy KRNAP Milana Vícha, zvaného Facír, je k nalezení v Dixově kronice Pece pod Sněžkou na str. 56 – 57 i s neumělým vyobrazením (dnes uloženo v archivu v Trutnově). Vích cituje zprávu plk.v.v. ing. Josefa Šourka, kronikáře a konzervátora přírody, který na zmínku v Dixově kronice narazil: „Jedná se o tajemného tvora, (…), který je svým výskytem ojedinělý na území celého Rakouska-Uherska.“ (Vích, časopis Krkonoše 1998, č. 4, str. 4).
Článek si můžete přečíst zde v obrázkové formě, nebo si jej tlačítkem stáhnout do počítače.
Podpořte šíření informací
o oňukovi
Oňuk krkonošský je skutečným přírodním pokladem, jedinečným obyvatelem arkticko-alpinské tundry. Je třeba jej nejen chránit, ale i rozšiřovat povědomí o jeho existenci a způsobu života. Obyvatelé Krkonoš o jeho existenci nepochybují, ale širší veřejnost, návštěvníci hor, by si měli uvědomit, jak tento endemický druh obohacuje biodiverzitu našeho nejvyššího pohoří. Vždyť nejbližší příbuzní vejcorodí savci, ptakopyskové, žijí až u protinožců a to činí oňuka, snad 200 milionů let starý druh, skutečnou perlou a chloubou naší domoviny. K rozšiřování povědomosti o tomto jedinečném druhu slouží informativní samolepky, které jsou k dostání v kosočtvercových variantách (oňuk samec, oňuk samice, kopulující pár) a ve dvou obdélníkových variantách s nápisem V Krkonoších jsem doma (oňuk samec a kopulující pár). Kromě uvedeného kontaktu bývají samolepky k dispozici v bufetu na Vrších na Sachrově hřebenu (mezi Rokytnicí nad Jizerou a Františkovem, výchozí bod vycházky na vyhlídky na Stráži), případně v Hostinci U Hásků ve Františkově.
Hlášení výskytu
Jsou vítána hlášení, fotografie či nákresy, případně hmotné doklady výskytu oňuka, pouze v písemné formě (rukopisné, tištěné, obrázky – analogově, nic elektronicky) poštou (pro podpoření krachující České pošty).
Novinky o oňukovi
Nové poznatky k výskytu oňuka v Severní Americe a ve Skandinávii
Nový úlovek, dovezený Martinem P. z Norska, prokazuje výskyt oňuka či oňukovi příbuzného druhu ve Skandinávii. Švédové mu říkají skvader, norský název harahorn odkazuje k zeměpisnému názvu hory (kde se asi tvor vyskytuje). Jsme tak nasměrováni k dalšímu bádání,…
Převratný objev hnízda oňuka
Dne 25. 7. 2023 doručila pošta zprávu pana Petra Janáka z Hradce Králové o nálezu hnízda ve skalní puklině v Obřím Dole. Dopis, popisující nálezové okolnosti je doprovázen fotografií. Hnízdo má geometricky pravidelný pentagonální tvar, je poskládané z kamenných úlomků…
Kde se vzal v Krkonoších tetřívek?
Poslední módní výstřelek v ochraně přírody Krkonoš (vedle vlků, dávících ovce a rysů, trhajících listonošky – stalo se na Slovensku za mého mládí) se jmenuje tetřívek obecný (tetrao tetrix) – viz. Správa Krkonošského národního parku | Ohrožený tetřívek obecný…
Blíží se doba páření
Oňuk krkonošský se páří na konci května a v červnu (podle Milana Vícha) ve vrcholových partiích pohoří. Samci s největší pravděpodobností putují ze svého teritoria v západních Krkonoších po hlavním hřebeni do prostoru mezi Labskou loukou, Violíkem, Vysokým kolem,…
Výzkumné centrum
Oňuka krkonošského
Františkov 21
512 45 Rokytnice nad Jizerou
