Oňuk krkonošský

(Ceratopalmatus marsupialis corconticus, dříve Pavidus corcontis Dix)

Vy neznáte oňuka?

Je extrém­ně pla­chý a úspěš­ně se skrý­vá. Vzác­né zmín­ky o tom, že byl pozo­ro­ván, nebý­va­jí brá­ny váž­ně. Oňuk totiž bývá regis­tro­ván pou­ze v pokro­či­lých noč­ních hodi­nách jedin­ci, kte­ří se vra­ce­jí z restau­rač­ních zaří­ze­ní, hor­ských bud a barů a jejich svě­dec­tví bývá odmí­tá­no pou­ka­zo­vá­ním na jejich málo stříz­li­vý stav v době vizu­ál­ní­ho záchy­tu oňu­ka. Oňuk se tak oci­tá po boku nezpo­chyb­ni­tel­ných tvo­rů, jaký­mi jsou Yet­ti (Sasquatch, Big­fo­ot), Loch­ne­ska nebo Olgoj Chor­choj: všich­ni vědí, že exis­tu­jí, ale nikdo je nikdy nevi­děl (svě­dec­tví jsou zpo­chyb­ňo­vá­na, nevě­ří se jim).

Původní článek z časopisu Krkonoše

Prv­ní zmín­ka dle znal­ce krko­noš­ské pří­ro­dy a pra­cov­ní­ka les­ní sprá­vy KRNAP Mila­na Vícha, zva­né­ho Facír, je k nale­ze­ní v Dixo­vě kro­ni­ce Pece pod Sněž­kou na str. 56 – 57 i s neu­mě­lým vyob­ra­ze­ním (dnes ulo­že­no v archi­vu v Trut­no­vě). Vích citu­je zprá­vu plk.v.v. ing. Jose­fa Šour­ka, kro­ni­ká­ře a kon­zer­vá­to­ra pří­ro­dy, kte­rý na zmín­ku v Dixo­vě kro­ni­ce nara­zil: „Jed­ná se o tajem­né­ho tvo­ra, (…), kte­rý je svým výsky­tem oje­di­ně­lý na úze­mí celé­ho Rakous­ka-Uher­ska.“ (Vích, časo­pis Krko­no­še 1998, č. 4, str. 4).

Člá­nek si může­te pře­číst zde v obráz­ko­vé for­mě, nebo si jej tla­čít­kem stáh­nout do počí­ta­če.

Podpořte šíření informací
o oňukovi

Oňuk krko­noš­ský je sku­teč­ným pří­rod­ním pokla­dem, jedi­neč­ným oby­va­te­lem ark­tic­ko-alpin­ské tun­d­ry. Je tře­ba jej nejen chrá­nit, ale i roz­ši­řo­vat pově­do­mí o jeho exis­ten­ci a způ­so­bu živo­ta. Oby­va­te­lé Krko­noš o jeho exis­ten­ci nepo­chy­bu­jí, ale šir­ší veřej­nost, návštěv­ní­ci hor, by si měli uvě­do­mit, jak ten­to ende­mic­ký druh obo­ha­cu­je bio­di­ver­zi­tu naše­ho nej­vyš­ší­ho poho­ří. Vždyť nej­bliž­ší pří­buz­ní vej­co­ro­dí sav­ci, pta­ko­pys­ko­vé, žijí až u pro­ti­nož­ců a to činí oňu­ka, snad 200 mili­o­nů let sta­rý druh, sku­teč­nou per­lou a chlou­bou naší domo­vi­ny. K roz­ši­řo­vá­ní pově­do­mos­ti o tom­to jedi­neč­ném dru­hu slou­ží infor­ma­tiv­ní samo­lep­ky, kte­ré jsou k dostá­ní v koso­čtver­co­vých vari­an­tách (oňuk samec, oňuk sami­ce, kopu­lu­jí­cí pár) a ve dvou obdél­ní­ko­vých vari­an­tách s nápi­sem V Krko­no­ších jsem doma (oňuk samec a kopu­lu­jí­cí pár). Kro­mě uve­de­né­ho kon­tak­tu býva­jí samo­lep­ky k dis­po­zi­ci v bufe­tu na Vrších na Sachro­vě hře­be­nu (mezi Rokyt­ni­cí nad Jize­rou a Fran­tiš­ko­vem, výcho­zí bod vycház­ky na vyhlíd­ky na Strá­ži), pří­pad­ně v Hos­tin­ci U Hás­ků ve Fran­tiš­ko­vě.

Hlášení výskytu

Jsou vítá­na hlá­še­ní, foto­gra­fie či nákre­sy, pří­pad­ně hmot­né dokla­dy výsky­tu oňu­ka, pou­ze v písem­né for­mě (ruko­pis­né, tiš­tě­né, obráz­ky – ana­lo­go­vě, nic elek­tro­nic­ky) poš­tou (pro pod­po­ře­ní kra­chu­jí­cí Čes­ké poš­ty).

Novinky o oňukovi

Nové poznatky k výskytu oňuka v Severní Americe a ve Skandinávii

Nový úlo­vek, dove­ze­ný Mar­ti­nem P. z Nor­ska, pro­ka­zu­je výskyt oňu­ka či oňu­ko­vi pří­buz­né­ho dru­hu ve Skan­di­ná­vii. Švé­do­vé mu říka­jí skva­der, nor­ský název hara­horn odka­zu­je k země­pis­né­mu názvu hory (kde se asi tvor vysky­tu­je). Jsme tak nasmě­ro­vá­ni k dal­ší­mu bádá­ní,…

číst více

Převratný objev hnízda oňuka

Dne 25. 7. 2023 doru­či­la poš­ta zprá­vu pana Pet­ra Janá­ka z Hrad­ce Krá­lo­vé o nále­zu hníz­da ve skal­ní pukli­ně v Obřím Dole. Dopis, popi­su­jí­cí nále­zo­vé okol­nos­ti je dopro­vá­zen foto­gra­fií. Hnízdo má geo­me­t­ric­ky pra­vi­del­ný pen­ta­go­nál­ní tvar, je posklá­da­né z kamen­ných úlom­ků…

číst více

Kde se vzal v Krkonoších tetřívek?

Posled­ní mód­ní výstře­lek v ochra­ně pří­ro­dy Krko­noš (ved­le vlků, dáví­cích ovce a rysů, trha­jí­cích lis­to­noš­ky – sta­lo se na Slo­ven­sku za mého mlá­dí) se jme­nu­je tet­ří­vek obec­ný (tetrao tet­rix) – viz. Sprá­va Krko­noš­ské­ho národ­ní­ho par­ku | Ohro­že­ný tet­ří­vek obec­ný…

číst více

Blíží se doba páření

Oňuk krko­noš­ský se páří na kon­ci květ­na a v červ­nu (pod­le Mila­na Vícha) ve vrcho­lo­vých par­ti­ích poho­ří. Sam­ci s nej­vět­ší prav­dě­po­dob­nos­tí putu­jí ze své­ho teri­to­ria v západ­ních Krko­no­ších po hlav­ním hře­be­ni do pro­sto­ru mezi Labskou lou­kou, Vio­lí­kem, Vyso­kým kolem,…

číst více

Výzkumné centrum
Oňuka krkonošského

Fran­tiš­kov 21
512 45 Rokyt­ni­ce nad Jize­rou

Nejlepší ubytování pro pozorování Oňuka krkonošského